úterý 21. srpna 2012

Výpravy do lesa okolo domu jsou pro mě zatím stále velmi napínavé. Skoro pokaždé narazím na nějakou zajímavou stavbu nebo studánku a navíc neznám ani zdejší cesty, takže nikdy nevím, kam dojdu. 
Osamělé procházky lesem, ve všední den odpoledne, kdy nepotkám vůbec nikoho, miluji. Kolem se rozléhá jen pravidelný zvuk mých kroků ...raz, dva, raz dva a člověk nemá nejmenší chuť měnit rytmus, ani směr chůze. Často se dostanu dál, než jsem původně plánovala. A tak, ukolébávána pravidelným pochodem mám spoustu času a prostoru přemýšlet třeba o tom, co říkají nápisy na takzvaných Slunečních hodinách...

"Kdybych měl volit mezi pravdou a krásou, nebyl bych ani vteřinu na rozpacích. Zvolil bych si krásu, neboť jsem přesvědčen, že krása v sobě tají vyšší pravdu než pravda sama."(Anatol France)

...je to skoro jako hlavolam, pravda vyšší než pravda sama... raz, dva, raz, dva... je ještě jiná pravda, než pravda... raz, dva... souvisí krása s pravdou... pravda je ve skutečnosti něco mnohem jednoduššího a  skromnějšího, než si představujeme...  a ano, dozajista souvisí s krásnou... člověku se nechce zastavit, ani měnit směr...




 










6 komentářů:

  1. napínávé výpravy...jsou pro mě tolik známe. Místo, kde teď žijeme, je pro mě pořád vzácné, nové...napínavé. A přemýšlení na cestě...střípek z putování poutníků...

    OdpovědětVymazat
  2. Leni, to je blízkost. Já si bez těchto chvil v lese, na cestě, nedovedu představit své dny. Je to čas jen pro mě samotnou, alespoň jednou denně potřebuji vyrazit a nechat se vést někam kupředu, nikdy nevím kudy se pustím, kam dojdu, ale baví mě tam jít... ♥

    OdpovědětVymazat
  3. cestou ke studánce Huberta...

    OdpovědětVymazat
  4. Haničko, přesně tou cestou jsem šla :)

    OdpovědětVymazat
  5. ♥ ♥ ♥
    jdu s tebou . . .
    ♥ ♥ ♥

    OdpovědětVymazat