Dnes ráno mě na parkovišti před Lidlem, kam jsem zašla nakoupit, když jsem vyložila děti u školy, oslnilo jasné slunce. Obloha byla plná mraků, černých, bílých, skrze které slunce svítilo. Pofukoval vítr a nádherně voněl ranní vzduch.  A mě napadlo, že tuhle scenérii využiju ke hře. Taky si občas rádi hrajete? Takovou soukromou, utajenou hru, čistě pro svoje potěšení?
   Rozhodla jsem se, že dnes si budu představovat, že žiju v malém horském městě někde v Americe. Asi tak 2500 metrů nad mořem. Okamžitě přestávám vnímat všechny ty Oktávie a Fábie na parkovišti a vidím jen samé Dodge, Fordy a Chevrolety.
   Je zajímavé, jak moje vědomí na tyhle hry rádo a rychle přistupuje. Najednou i všichni lidé vypadají velmi exoticky ...nebo snad dnes hrají taky? ;)
   Skrz okno auta se na všechny usmívám, je čtvrtek dopoledne, slunce svítí a nikdo nikam nespěchá. Je velmi příjemné vidět notoricky známé ulice novýma očima. Ó dnes bude krásný den. Vysoko v horách.
   Krásný den i vám :)